Mediace je dobrovolný a strukturovaný způsob mimosoudního řešení konfliktů. Umožňuje projednat sporné otázky, pojmenovat rozdílné potřeby a zájmy a hledat vzájemně přijatelné řešení.

Může se zaměřit na jednu konkrétní záležitost i na širší okruh témat, která spolu vzájemně souvisejí.  

Ano. Dobrovolnost se vztahuje k zahájení mediace, jejímu průběhu i přijetí případné dohody. Nikdo nemůže být nucen k účasti, pokračování v jednání ani k přijetí řešení, s nímž nesouhlasí. Každý účastník může mediaci kdykoli ukončit.

Odmítá-li některá z dotčených osob mediaci nebo svou účast teprve zvažuje, lze po předchozí domluvě navázat úvodní kontakt. Jeho účelem je poskytnout základní informace o smyslu mediace, jejích zásadách a průběhu setkání. Rozhodnutí o účasti zůstává výhradně na oslovené osobě.

Společná mediace může začít pouze se souhlasem všech účastníků. Úvodní kontakt neslouží k posuzování sporu, hodnocení jednotlivých stanovisek ani k hledání řešení bez přítomnosti ostatních.

Na mediaci není třeba připravovat právní argumentaci ani přinášet rozsáhlou dokumentaci. Před setkáním si ujasněte, která témata považujete za podstatná, jaké informace mohou přispět k jejich přesnému vymezení a kterým otázkám má být během jednání věnována pozornost.

Pokud se spor týká konkrétních dokumentů, termínů, plateb, vlastnických vztahů nebo jiných ověřitelných skutečností, vezměte s sebou podklady, které mohou přispět k přesnému vymezení projednávaných témat. Chcete-li některý dokument při jednání předložit, přineste jej v dostatečném počtu kopií, aby se s ním mohl seznámit každý účastník i mediátorka.

Důležitá je také ochota vyslechnout stanovisko druhého člověka a věcně se zabývat možným dalším postupem. S hotovým návrhem dohody přicházet nemusíte; jednotlivé varianty mohou vznikat postupně během jednání.

Ano. V průběhu mediace může být společné jednání dočasně přerušeno a mediátorka může hovořit s každou stranou samostatně. Oddělené jednání může navrhnout mediátorka i kterákoliv ze stran.

Tento postup umožňuje přesněji pojmenovat vlastní stanovisko, zvážit možné varianty a ujasnit si, které informace je strana připravena sdílet při společném jednání. Jeho účelem není zvýhodnit jednu ze stran, ale vytvořit podmínky pro další věcné jednání.

Informace sdělené během samostatného rozhovoru se bez výslovného souhlasu dané strany nepředávají druhé straně, nestanoví-li právní předpis nebo závazné rozhodnutí příslušného orgánu jinak.

Délku celého mediačního procesu nelze stanovit předem. Odvíjí se od rozsahu a složitosti projednávaných témat i od toho, jak se jednání vyvíjí. Některé záležitosti lze uzavřít během jediného setkání, jiné vyžadují více termínů.

Jedno mediační setkání trvá obvykle přibližně dvě až tři hodiny. Jeho délku lze po dohodě přizpůsobit průběhu jednání a potřebám účastníků. Na závěr se vyjasní, zda je třeba v mediaci pokračovat a kterým otázkám bude věnováno případné další setkání.

Důvěrnost patří k základním principům mé mediační praxe. Při své práci se dobrovolně řídím zásadami profesionality, nestrannosti, nezávislosti a mlčenlivosti vymezenými v Evropském kodexu chování pro mediátora (zprostředkovatele). 

Rozsah důvěrnosti, povinnost mlčenlivosti a podmínky nakládání s informacemi upravuje smlouva uzavíraná před zahájením mediace. Jednání probíhá převážně ústně a nevzniká z něj obsahový zápis zachycující vyjádření, postoje, návrhy ani případné ústupky účastníků. Pro vedení mediace si mohu pořizovat stručné pracovní poznámky. Zvukový, obrazový nebo audiovizuální záznam lze pořídit pouze s výslovným souhlasem všech přítomných.

Účastníci se zavazují zachovávat důvěrnost informací získaných výlučně v souvislosti s mediací. Situaci mohou konzultovat s advokátem nebo jiným odborným poradcem vázaným mlčenlivostí.

Účast jiné doprovázející osoby je možná po předchozím oznámení mediátorce a ostatním účastníkům. Doprovázející osoba, která není vázána zákonnou nebo profesní mlčenlivostí, před zahájením své účasti písemně stvrdí závazek důvěrnosti a mlčenlivosti. Tento závazek trvá i po skončení mediace. 

Třetím osobám neposkytuji obsahové zprávy o průběhu jednání ani hodnocení jeho účastníků. Výjimku představují situace, kdy sdělení vyžaduje právní předpis, závazné rozhodnutí příslušného orgánu nebo ochrana života, zdraví, bezpečí či práv dítěte nebo jiné osoby.

Účast advokáta, odborného poradce nebo jiné doprovázející osoby je možná po předchozím oznámení mediátorce a ostatním účastníkům. Rozsah jejího zapojení se vymezí na začátku setkání tak, aby zůstal zachován vyvážený průběh mediace.

Mediace nadále zůstává jednáním samotných účastníků. Doprovázející osoba je může podpořit odbornou konzultací, neměla by však přebírat jejich rozhodování ani vedení společného rozhovoru.

Není-li doprovázející osoba vázána zákonnou nebo profesní mlčenlivostí, před zahájením své účasti písemně stvrdí závazek důvěrnosti. 

Soudní a správní řízení jsou založena na rozhodovací pravomoci. Soud posuzuje uplatněné nároky, předložené skutečnosti a důkazy a může vydat závazné rozhodnutí. Správní orgán rozhoduje v rozsahu své zákonné působnosti o právech a povinnostech; v přestupkovém řízení také o odpovědnosti za přestupek a případné sankci.

Mediace naproti tomu není rozhodovacím řízením. Neprovádí se v ní dokazování a mediátorka neurčuje, kdo má pravdu, ani neukládá povinnosti. Provází strany jednáním, pomáhá jim identifikovat podstatná témata, objasnit nedorozumění a hledat možné varianty řešení. O výsledku a podobě případné dohody rozhodují strany samy.

Soud může podporovat smírné řešení, jeho úkolem je však věc právně posoudit a v případě, že dohoda nevznikne, vydat rozhodnutí. Mediátorka naproti tomu nerozhoduje a soustředí se na vedení jednání a podporu stran při hledání jejich vlastního řešení.

Ano. Mediaci lze zahájit před zahájením soudního či správního řízení i v době, kdy již probíhá. Sama o sobě však takové řízení nezastavuje, nemění běh zákonných lhůt ani nenahrazuje rozhodnutí příslušného orgánu.

Dospějí-li strany během mediace k dohodě, mohou ji podle povahy řešené věci využít při dalším postupu. Způsob, jakým se dohoda promítne do probíhajícího řízení, závisí na jejím obsahu a na pravomoci soudu nebo správního orgánu.

Mediační služby poskytuji jako smluvní služby v rámci své podnikatelské činnosti na základě živnostenského oprávnění. Smlouva o provedení mediace je uzavírána podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku.

Nejsem zapsanou mediátorkou v seznamu vedeném Ministerstvem spravedlnosti podle zákona č. 202/2012 Sb., o mediaci, a své služby poskytuji mimo režim tohoto zákona. Uzavřením smlouvy proto nedochází k zahájení mediace podle zákona o mediaci ani ke vzniku účinků, které tento zákon se zahájením mediace spojuje, zejména pokud jde o běh promlčecích a prekluzivních lhůt.

Pravidla spolupráce, postavení mediátorky, zásady důvěrnosti, odměna i možnosti ukončení mediace jsou upraveny ve smlouvě, se kterou se strany seznámí před zahájením spolupráce.

Výstupem mediace může být úplná nebo dílčí dohoda zachycující témata, na nichž se strany shodly. Podle povahy projednávané věci může mít podobu konkrétních pravidel, závazků nebo dalšího postupu.

Dohoda může zůstat mezi stranami bez dalšího schvalování, pokud ji dobrovolně dodržují a nepotřebují možnost jejího přímého vymáhání. Má-li být přímo vykonatelná, je třeba podle jejího obsahu zvolit odpovídající právní formu – například schválení soudem tam, kde to právní předpis umožňuje nebo vyžaduje, případně sepsání notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti.

Mediace však nemusí vždy skončit písemnou dohodou. Přínosem může být také vyjasnění sporných otázek, zúžení jejich rozsahu nebo pojmenování záležitostí, které bude třeba řešit právní či jinou odbornou cestou.

Mediace předpokládá, že účastníci mohou jednat svobodně, rozumějí projednávaným otázkám a jsou ochotni účastnit se společného jednání a zvažovat možné varianty dalšího postupu. Nemusí být vhodná, pokud některá ze stran nemá skutečný zájem dohodu hledat, účastní se jednání pouze formálně nebo odmítá zvažovat možné varianty řešení.

Mediace není vhodná ani v případě nátlaku, zastrašování či násilí nebo tehdy, je-li mezi stranami natolik výrazná nerovnováha, že nelze zajistit řádný a vyvážený průběh jednání.

Mediace rovněž nenahrazuje neodkladnou ochranu ani závazné rozhodnutí soudu či správního orgánu. Vyžaduje-li situace okamžitý zásah, rozhodnutí o právech a povinnostech nebo uložení sankce, je třeba obrátit se na příslušnou instituci.

Vhodnost mediace posuzuji před jejím zahájením i v průběhu jednání. Pokud se ukáže, že podmínky pro další pokračování nejsou splněny, mohu mediaci přerušit, vést formou oddělených jednání nebo ji ukončit.