Mediace předpokládá, že účastníci mohou jednat svobodně, rozumějí projednávaným otázkám a jsou ochotni účastnit se společného jednání a zvažovat možné varianty dalšího postupu. Není podmínkou, aby se na začátku shodovali nebo měli stejnou představu o výsledku. 

Nemusí být vhodná, pokud některá ze stran nemá skutečný zájem dohodu hledat, účastní se jednání pouze formálně nebo odmítá zvažovat možné varianty řešení.

Mediace není vhodná ani v případě nátlaku, zastrašování či násilí nebo tehdy, je-li mezi stranami natolik výrazná nerovnováha, že nelze zajistit řádný a vyvážený průběh jednání.

Mediace rovněž nenahrazuje neodkladnou ochranu ani závazné rozhodnutí soudu či správního orgánu. Vyžaduje-li situace okamžitý zásah, rozhodnutí o právech a povinnostech nebo uložení sankce, je třeba obrátit se na příslušnou instituci.

Vhodnost mediace posuzuji před jejím zahájením i v průběhu jednání. Pokud se ukáže, že podmínky pro další pokračování nejsou splněny, mohu mediaci přerušit, vést formou oddělených jednání nebo ji ukončit.

Ano. I spor, který se na první pohled může jevit jako drobný, může postupně významně ovlivnit každodenní soužití nebo vzájemnou spolupráci. Nejde vždy pouze o samotný předmět neshody, ale také o to, jak dlouho trvá a jak se promítá do vztahů mezi účastníky.

Mediace může být vhodným postupem již ve fázi, kdy je ještě možné hledat vzájemně přijatelné uspořádání a předejít dalšímu vyhrocení konfliktu.

Odlišné představy o výsledku jsou přirozenou součástí většiny sporů. Úlohou mediátorky není přesvědčovat některého z účastníků ani navrhovat, kdo by měl ustoupit. Společné jednání pomáhá objasnit, na čem jednotlivým stranám skutečně záleží, a ověřit, zda existují i jiné možnosti řešení, které dosud nebyly zvažovány.  

Ano. Společná mediace může začít a pokračovat pouze tehdy, pokud s účastí souhlasí všichni. Nikdo se předem nezavazuje k uzavření dohody ani k přijetí ujednání, se kterým nesouhlasí.

Pokud některý z účastníků váhá, je možné mu předat stručné informace o službě nebo kontakt na Balansii, aby se mohl s průběhem a podmínkami mediace seznámit. Rozhodnutí o účasti však musí zůstat dobrovolné.

Individuální konzultace je samostatnou službou, nikoli náhradou společné mediace. Pokud proběhne s jedním z účastníků konkrétního sporu, nemůže Balansia následně v téže záležitosti vést společnou mediaci. Jednostranně sdělené informace by mohly vyvolat pochybnosti o nestrannosti mediátorky.

Na mediaci není třeba připravovat právní argumentaci ani přinášet rozsáhlou dokumentaci. 

Stručně si můžete připravit:

• okruhy, kterým má být během jednání věnována pozornost;
• okolnosti, které současné uspořádání zatěžují;
• své potřeby a priority;
• očekávaný přínos mediace;
• oblasti, v nichž připouštíte hledání vzájemně přijatelného řešení.

Pokud se spor týká konkrétních dokumentů, termínů, plateb, vlastnických vztahů nebo jiných ověřitelných skutečností, vezměte s sebou podklady, které mohou přispět k přesnému vymezení projednávaných témat. Chcete-li některý dokument při jednání předložit, přineste jej v dostatečném počtu kopií, aby se s ním mohl seznámit každý účastník i mediátorka.

Důležitá je také ochota vyslechnout stanovisko druhého člověka a věcně se zabývat možným dalším postupem. S hotovým návrhem dohody přicházet nemusíte; jednotlivé varianty mohou vznikat postupně během jednání.

Mediátorka odpovídá za vedení postupu a za vyvážené podmínky jednání. Pomáhá uspořádat témata, zpřesňovat nejasná sdělení a udržet rozhovor u otázek, které je třeba skutečně vyřešit.

Neposuzuje, kdo má pravdu, nerozhoduje za účastníky a neurčuje jim, jaké ujednání mají přijmout. Za obsah výsledné dohody odpovídají sami účastníci; stejný princip stanoví zákon také pro mediace vedené zapsanými mediátory.

Důvěrnost patří k základním principům mé mediační praxe. Při své práci se dobrovolně řídím zásadami profesionality, nestrannosti, nezávislosti a mlčenlivosti vymezenými v Evropském kodexu chování pro mediátora (zprostředkovatele). 

Rozsah důvěrnosti, povinnost mlčenlivosti a podmínky nakládání s informacemi upravuje smlouva uzavíraná před zahájením mediace. Jednání probíhá převážně ústně a nevzniká z něj obsahový zápis zachycující vyjádření, postoje, návrhy ani případné ústupky účastníků. Pro vedení mediace si mohu pořizovat stručné pracovní poznámky. Zvukový, obrazový nebo audiovizuální záznam lze pořídit pouze s výslovným souhlasem všech přítomných.

Účastníci se zavazují zachovávat důvěrnost informací získaných výlučně v souvislosti s mediací. Situaci mohou konzultovat s advokátem nebo jiným odborným poradcem vázaným mlčenlivostí.

Třetím osobám neposkytuji obsahové zprávy o průběhu jednání ani hodnocení jeho účastníků. Výjimku představují situace, kdy sdělení vyžaduje právní předpis, závazné rozhodnutí příslušného orgánu nebo ochrana života, zdraví, bezpečí či práv dítěte nebo jiné osoby.

Základem mediace je společné jednání. V některých situacích však může být užitečné zařadit také samostatný rozhovor mediátorky s jednotlivými účastníky, například pokud je potřeba zmírnit napětí, ujasnit stanovisko nebo připravit další průběh setkání. Oddělené jednání může navrhnout mediátorka i kterákoliv ze stran.

Účel a podmínky odděleného jednání se stanoví předem. Součástí dohody musí být také jasné vymezení, které informace mohou být následně sděleny ostatním účastníkům. Oddělený rozhovor neslouží k získávání důvěrných informací ve prospěch jedné strany ani k oslabování nestrannosti mediátorky.

Účast podpůrné osoby, advokáta nebo jiného odborníka je možná po předchozí domluvě a se souhlasem všech účastníků. Jejich role musí být předem jasně vymezena tak, aby nenarušovala vyváženost jednání a aby rozhodování zůstalo na samotných účastnících.

Advokát může svému klientovi poskytovat právní podporu nebo posoudit připravované ujednání. Mediátorka právní poradenství neposkytuje a nenahrazuje právní zastoupení. U dohody s významnými právními důsledky je vhodné zvážit její samostatnou kontrolu advokátem.

Není-li doprovázející osoba vázána zákonnou nebo profesní mlčenlivostí, před zahájením své účasti písemně stvrdí závazek důvěrnosti. 

Soudní a správní řízení jsou založena na rozhodovací pravomoci. Soud posuzuje uplatněné nároky, předložené skutečnosti a důkazy a může vydat závazné rozhodnutí. Správní orgán rozhoduje v rozsahu své zákonné působnosti o právech a povinnostech; v přestupkovém řízení také o odpovědnosti za přestupek a případné sankci.

Mediace naproti tomu není rozhodovacím řízením. Neprovádí se v ní dokazování a mediátorka neurčuje, kdo má pravdu, ani neukládá povinnosti. Soustředí se na vedení jednání a podporu stran při hledání jejich vlastního řešení.

Ano. Mediaci lze zahájit před zahájením soudního či správního řízení i v době, kdy již probíhá. Sama o sobě takové řízení nezastavuje ani nenahrazuje rozhodnutí příslušného orgánu. Na běh některých lhůt však může mít mimosoudní jednání podle okolností vliv za podmínek stanovených právními předpisy. Každá strana proto odpovídá za včasné uplatnění svých práv.

Mediační služby poskytuji jako smluvní služby v rámci své podnikatelské činnosti na základě živnostenského oprávnění. Smlouva o provedení mediace je uzavírána podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku.

Nejsem zapsanou mediátorkou v seznamu vedeném Ministerstvem spravedlnosti podle zákona č. 202/2012 Sb., o mediaci, a své služby poskytuji mimo režim tohoto zákona. Uzavřením smlouvy proto nedochází k zahájení mediace podle zákona o mediaci ani ke vzniku účinků, které tento zákon se zahájením mediace spojuje, zejména pokud jde o běh promlčecích a prekluzivních lhůt.

Pravidla spolupráce, postavení mediátorky, zásady důvěrnosti, odměna i možnosti ukončení mediace jsou upraveny ve smlouvě, se kterou se strany seznámí před zahájením spolupráce.

Nemusí. Výsledkem může být úplná nebo dílčí dohoda, shoda pouze v některých otázkách nebo přesnější vymezení dalšího kontaktu a konkrétních pravidel. Přínosem může být také jasnější porozumění tomu, v čem se stanoviska účastníků liší a které otázky bude nutné řešit jiným způsobem. 

Podle svého obsahu může dohoda fungovat jako ujednání mezi stranami bez dalšího schvalování, pokud ji strany dobrovolně plní a není zapotřebí zajistit její přímou vykonatelnost.  Má-li být přímo vykonatelná, je třeba podle jejího obsahu zvolit odpovídající právní formu – například schválení soudem tam, kde to právní předpis umožňuje nebo vyžaduje.